Naše moto: Do školy s chutí a bez obav
Charakteristika Základní školy Štětí, Školní 559
Jsme základní školou, ve které vyučujeme podle vzdělávacího programu Do školy s chutí a bez obav. V prvním ročníku se dětí učí číst metodou Sfumato, v této třídě také začínají s výukou angličtiny. Pro žáky vyšších ročníků nabízíme jako druhý jazyk němčinu. Všechny třídy jsou vybaveny interaktivními tabulemi. Využíváme elektronické žákovské knížky a třídní knihy v systému Škola on-line. Podporujeme maximální rozvoj dětí s vývojovými poruchami – jsou zřízena tři oddělení logopedie,předmět speciální pedagogické péče a pedagogická intervence.
Od 1.7.2019 je pověřenec GDPR pro naši školu Ing. Jiří Tyšer.
Novinky z naší školy
Evropský den bez aut
Dne 22. 9. 2014 si děti v rámci evropského dne bez aut mohly na Husově náměstí vyzkoušet několik netradičních sportovních aktivit (skákací boty, tříkolky Trikke, horolezeckou stěnu). Nové náměstí nabízelo také spoustu zajímavostí. Konal se zde veletrh volnočasových aktivit, na kterém jsme mohli spatřit mnoho našich žáků reprezentujících sportovní kroužky ve městě. Všem se čas strávený venku velice líbil. (sta)
ZŠ Školní ožila i v sobotu, prvňáčci si přišli hrát
O víkendu do školy? U nás je to tradice. Poslední srpnovou sobotu se prvňáčci opět vydali na poznávací cestu „S úsměvem do školy“. Vyzkoušeli si chůzi na chůdách, strefovali se kroužky i míčky na cíl, skládali puzzle, nafukovali balonky či balancovali s vajíčkem na lžíci.
Děti tak měly možnost prohlédnout si prostory školy a seznámit se s učiteli ještě před oficiálním zahájením školního roku. Učitelé toto zábavné odpoledne pořádají především proto, aby se děti na svůj první školní den těšily, zbavily se obav z neznáma. A odnesly si nejen příjemné zážitky, ale i drobné odměny za splněné úkoly.
„Akce S úsměvem do školy se nám velmi osvědčila, letos jsme ji uspořádali už počtvrté. Prvňáčci přicházejí první školní den více uvolnění, protože nás už znají. Komunikují spontánně, bez ostychu,“ shodují se učitelky 1. ročníků.
Malí školáci už mají svá místa ve třídách. Celkem se jich letos sešlo dvaapadesát. Přejeme jim, aby školní léta prožili úspěšně, s radostí a elánem.
(ben)
Zmizelé světlo
Jaké to je žít ve tmě? Cítí nevidomí lidé strach? Jak se o sebe dokážou postarat? Uvařit si, obléknout se či bezpečně projít? Na takové otázky je těžká odpověď. Nic není lepšího, než si tmu vyzkoušet na vlastní „oči“.
V únoru jsme v 5.B začali s projektem Zmizelé světlo. Přečetli jsme několik článků, prohlédli si obrázky, diskutovali o životě ve tmě. O lidech, kteří nevidí. A nakonec se do tmy vydali i sami.
S šátky na očích děti vydržely celou hodinu. Během té doby se zkusily orientovat ve třídě, podepsat se, napsat krátkou větu a nakonec vyrazily po schodech dolů do šatny, aby si vyzkoušely, jak nelehké je odemknout zámek u té správné skříňky, nazout si své boty a oblečení.
A výsledek? Vůbec to nebylo snadné. „Nejhorší bylo projít širokou chodbou u ředitelny. Tam jsme neměli čeho se držet, nebylo tam zábradlí a stěny byly někde v dálce,“ shodly se děti, když měly zhodnotit své pocity. „Vnímali jsme jen zvuky a vždycky jsme se snažili něčeho dotýkat, báli jsme se, že do něčeho narazíme,“ dodaly.
Neviditelná výstava
Na začátku dubna jsme se rozhodli vyrazit na Neviditelnou výstavu do Prahy. Už předem jsme trochu věděli, co nás čeká. Jedna část výstavy nás poučila o všemožných pomůckách, které nevidomí lidé používají, například jak rozpoznat bankovky nebo jak číst Braillovo písmo.
Nejvíc jsme se ale těšili na dobrodružnou výpravu: na hodinový zážitek při procházení ve speciálně vybavených a zcela zatemněných místnostech. Nebylo vidět ani na vlastní špičku nosu! Vyzkoušeli jsme si, jak se pohybovat v bytě, ruchu města i v lese, jak se umýt či zapnout mikrovlnnou troubu, jak zaplatit za džus. A to vše za trpělivého doprovodu nevidomého průvodce. Ten se nebál ani našich všetečných dotazů a my se dozvěděli o jeho životě všechno, co jsme zjistit chtěli. A bylo to opravdu velmi zajímavé povídání...
(ben)